3.6 - 4.6.2016 Ahoj! V pátek jsme hráli v Pizza Pubu ve Varech, společnost se tam sešla very fain, bylo plno, trsalo se od začátku a na to, že jsme byli trochu složení z náhradníků, tak muzika parádně šlapala. Náhradník saxofonista se nalil. (ale hrál skvěle!)
V sobotu jsme vyrazili do Chýše, zahrát zámeckým pánům. Hrabě Lažanský slavil šedesát roků. Na nádvoří byl hic a parkovali tam veteráni značky Jaguár. Zaparkoval jsem svoji milovanou oktávečku vedle jednoho výstavního stroje a cítil jsem se poměrně nesebevědomě. Přesto, že jsme měli na podiu perský koberec, tak na zámku byla kosa. Vybalili jsme naše cajky v krásném sále, pouzdra jsme dali do komory (ovšem do zámecké komory-před vstupem do ní bych se nejraději přezul a osprchoval :-) ) Bylo nás......inu, nejdříve se mluvilo o třech muzikantech, pak Franta domluvil, že pět bude lepší, poté sháněl záskokáře, protože bicí, trubka a ságo mělo akce jinde a zjistil, že musíme přijet v sedmi, jinak to nemá cenu. Tak jsme přijeli v osmi lidech :-)
Společnost byla znamenitá, dokonce i sprosté básničky dané k lepšímu od různých dobrovolníků byly takové....decentní. Přítomen byl i herec Petr Kostka a byl velmi příjemný, bavil ostatní a sám se také nenudil. Mladý pan Lažanský si s námi zapěl několik šlágrů a kupříkladu sinatrovský New York, New York zazpíval velice dobře. Panstvo se k nám chovalo hezky, ani na nás nepustili psy, takže jsme se asi líbili. Hráli jsme do jedenácti hodin a když jsme balili, tak nás pobavil známý žokej Váňa, který se vřítil do sálu s pokřikem: "Tak jsem to stihnul!"
Tato fotka je vzácná, protože je jediná, kterou jsem nesměle zachytil svým jablkovým mobilem. Vzadu je zřetelně zachycen pan Kostka, kdo není slepý, tak ho tam určitě pozná! Co? Pořád nic? No dobře, kdybych nevěděl, že tam v momentu focení seděl, tak ho taky nenajdu :-) Asi bych se v Blesku neuživil.
Saxofonista si vzpomněl, kterak se včera nalil a to ho tak zarmoutilo, že se picnul zase. A já? Já ho odvezl domů...