21.2.2014 Ostrov. Krásný den, pátek k tomu, akce v Ostrově v rozumnou dobu, co by se nám mohlo nelíbit? David měl v hodnocení dne asi jiný závěr, ale o tom postupně v následujícím reportu.
Městští strážníci působící v Ostrově si nás pozvali coby hudební atrakci při předávání věrnostních odznaků. Oranžérie městské knihovny se pomalu plnila a Květě se splnil zřejmě dávný sen, mít fotku s velitelem policie Ladislavem Martínkem. Karel je dobrák, místo, aby jí zmlátil, tak je fotil.
Davidův problém č.1: dorazil schvácen, leč pozdě
Davidův problém č.2: Jeho autdůrové vozidlo se chovalo jako důra a odmítalo otevřít páté dveře a vydat nám bicí soupravu. Po několika telefonátech příteli na mobilu, rituálním zapínání a vypínání autorádia a klimatizace a tajemného zaříkávání typu: tak už se ty svině otevři!...se dílo podařilo.
Květuš uchvátila všechny přítomné končetiny (ruce) zákona svou hrou na velkorážný saxofon.
Davidův problém č.3: šlapka na buben se rozhodla pro samovolnou rozborku a celkem dlouho kladla houževnatý odpor při opětovném skládání:
Jen ať si na nás nějaký zoufalec troufne! Zavoláme Laďu a jeho bratry (i sestry) a bude peklo! Slastně přivírám oči, protože po letech cítím, že mám bezpečně krytá záda a přilehlé partie
K tomu se hodí mírně upravený filmový citát: Když se já na nás podívám, tak nás musím pochválit! Nevypadáme věru zle, prostě grupa, jak má být!
Davidův problém č.4: Kdekdo má velkolepá antré, ale jen silné osobnosti mají významná outré (pokud se tomu tak říká) David dohrál, naložil své cajky do důry značky Hjundáááa a při couvání neporazil pražákovi sloupek, ale vyvrátil litinový koš na odpadky z rodné dlažby. Získal tím titul bourák dne a v očích mnoha polismenů bylo vidět smutek, že nechali pokutové bločky na služebně.
My ostatní, co spolu mluvíme (bylo nás tři) jsme hráli dál a moc se nám tato akce líbila. Třešničkou na dortu bylo, že jsme dostali odznáčky a poznání, že uniformy nerady tančí :-) Děkujeme za pozvání!
